"Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové. A poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátele."

5 událostí, které mě potěšily // TAG challenge

1. února 2017 v 0:12 | Dáša H. |  TAG
Tohle byl poměrně oříšek. Mám spoustu událostí, které se mi vryly do paměti, na které můžu vždycky myslet, když potřebuju motivaci, nakopnout. Vlastně si myslím, že jsem dokázala spoustu super a důležitých věcí, nemám se za co stydět. Teď se jen můžu snažit a doufat, abych jich zvládala stále víc a víc, nesmím se nechat ukojit malým uspěchem, musím jít po větších a větších. Nebýt nějak moc přehnaně ambiciózní, ale tak akorát, zdravě, abych dokázala něco víc, abych předčila všechny co o mě smýšlí špatně a ukázala jim, že já na to prostě mám.





Přijetí na FAF
Tohle jsem vlastně ani nečekala, tak nějak to byla random přihláška na dost těžkou školu a nějakou náhodou mi vyšla. Ta radost byla neskutečná, hlavně ta pýcha, to si opakuju neustále. I když tu školu nezvládneš, nemusíš zoufat, pořád je to jedna z těch nejtěžších v republice, pri nejhorším prostě nebude pro mě. Ale i tak na sebe můžu být pyšná, tedy alespoň si to myslím a doufám, že mi to nikdo nevezme.

Zvládnutí maturity
Myslela jsem, že to bude jedna z nejtěžších věcí v životě, ach jak bláhová jsem byla. S odstupem času víc a víc vidím, že byla vlastně jedna z těch jednodušších. Ale i tak jsem na sebe pyšná. Zvládla jsem něco, co pořád dost lidí kolem ani nemá, ani se o ni nepokouší. Zvládla jsem důležitou zkoušku na své cestě být v něčem dobrá a dělat to, co mě baví. Sice mám před sebou ještě dost těžkých věcí, ale tohle si budu pamatovat snad navždy. Všechen ten stres kolem, ten pláč, že mi to nejde, povzbuzování okolí a nakonec vyslechnutí výsledků.
Celý týden po maturitě jsem pila a oslavovala, ale ta radost stejně vyjádřit nejde.

Dostala jsem řidičák
Vlastně se tomu celkem divím, sama sebe bych se v autě bála. Je ale pravda, že jsem ho dělala na dvakrát. Poprvé jsem nedala přednost autobusu, taková pakárna. V té době jsem na tom byla psychicky hůř, sesypaná, nic se mi nedařilo. Takže to byl vlastně dvojitý úspěch. Radovala jsem se z toho dost dlouho, neskutečně.


Pořízení Rózy
Ty prvostní pocity při vybírání malého štěněte. Když si s odstupem času uvědomíte, že jste si vlastně vybrali bytost, která s vámi bude sdílet všechno a je vám velmi blízko. Vždycky mi rve srdce když odjíždím na kolej a Róza naštvaně sedí na druhém konci zahrady, ani se se mnou nejde rozloučt, nelíbí se jí, že jedu pryč na tak dlouho. Je to opravdu jeden z nejlepších tvorů, které můžu mít po svém boku. To podle mě snad ale každý pes, dávají nám lásku, porozumění, všechno co nemáme od lidí. Jsou to snad ti nejúžasnější tvorové na světě, opravdu. Jak se říká, nevěřte lidem, kteří nemají rádi zvířata, skoro vždy to vyjadřuje něco špatného.

Jakákoliv pochvala, motivace a síla pokračovat dál
A na posledy něco klasického a snad každému známého. Stačí jakákoliv malá pochvala a hned vám to zvedne den. Stačí zvládnutí jednoho malého testu, jedné zkoušky v mém připadě, pochvala od nadřízeného v práci, cokoliv. A něříkejte, že to není pravda. Hned máte větší chuť něco dělat, pamatujete si ten úspěch i dlouho potom, připomínáte si to. Nebo by to tak alespoň mělo být. Mě doma výdycky chválili za všechno, co se mi povedlo, i když to nebylo tak důležité jak to, co se nepovedlo, ale ke každému pokárání je vhodná i pochvala. Takový byste měli být i sami na sebe. Vynadejte si, ale zároveň se i za cokoliv malého pochvalte, odměňte. Půjde vám to příště lépe, uvidíte.
Já se například chválím i za naúspěšnou zkoušku. Sice jsem si nezvládla, ale třeba jsem zvládla tu nejtěžší úlohu z celého testu, napsala jsem správně věc, o které si myslím, že ji umím nejméně, je pro mě nejtěžší. A při dalším pokusu už zvládnu bez chyb i ty lehčí, vše je jen o tom si věřit, být si sebou jistá a hlavně mít trochu toho zdravého optimismu.

Jaká událost ve vašem životě nejvíce potěšila vás? Ráda si přečtu jakékoliv vaše šťastné zážitky, které vás motivovaly a nakoply dále. Taky se vám ten pocit úspěhu tak moc líbí? Že máte proč být na sebe pyšní, že mají ostatní proč vás obdivovat. Teď mi to sice při zkouškovém nejde úplně ideálně, ale snažím se radovat z každé maličkosti, to je podle mého zaručený krok k tomu, být v životě šťastný. Nehodit to špatné úplně za hlavu, ale poučit se z toho a zkusit to znovu a lépe.

Jinak si vám musím i postěžovat, trávím dny jen s knihami a učením. Volný čas strávím spánkem, zkouškové je zlo. Myslím, že za vše hovoří poslední fotka. :D


Mějte další krásný zimní den.
 


Komentáře

1 Bells Bells | Web | 14. února 2017 v 19:26 | Reagovat

Jsem ráda, že jsi udělala maturitu a dostala se na vejšku. A řidičák? Obdivuju tě ^^
  Já jsem třeba ráda, že se dostanu z postele, ale že by mi to pomohlo, ani ne :D
  Jinak s tou odbornou pomocí a učením.. soucítím s tebou :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama