"Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové. A poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátele."

Červenec 2016

TAG: Já a zvířata // Challenge

30. července 2016 v 21:48 | Dáša H. |  TAG
Tentokrát jsem si pro vás vybrala snad jedno z mých nejoblíbenějších témat. Zvířata. Miluju zvířata a nedokážu si představit, že bych se někdy musela obejít bez nich, alespoň malou rybku v akvárku bych mít musela. Vždyť ony nás naplňují, dávají nám lásku a podporu. A to podle mého všechna, je jedno jestli je to šváb nebo pes, pokud to zvíře máte rádi a projevujete mu to, tak vám to bude oplácet. Stačí třeba tím, že na něj rádi koukáte, líbí se vám jaké vydává zvuky, nebo tak.

Ale je také samozřejmě potřeba si uvědomit proč zvíře chováme, není dobré projevovat lásku úplně všem. Například zvířata chovaná pro maso, člověk si musí uvědomit, že je masožravec a tak to chodí. Zvířata se navzájem také loví, my je taky dříve lovili, jen teď už jsme inteligentnější a umíme si je "pěstovat". Ano, některá jatka opravdu nejsou pěknou podívanou, ale copak se v přírodě vyskytuje soucit? Jen lidé si ho vymýšlejí. (Tím ale neobhajuji nijak týráníí zvířat, pouze to, že chov zvířat pro maso je potřeba).Když si totiž vezmu takovou naší kočku. Uloví si myšku, ale nezabije ji, pouze ji zmrzačí. Myška chudák trpí a snaží se utéct, jenže kočka si s ní hraje a jen ji dále mrzačí, zabije ji až po půl hodině například, když ji to přestane bavit. Tohle je kruté od přírody. Ne to, že prasata žijí v kotcích a jsou poté zabita, ty jsou zabita hned, netrpí, na ty klece jsou zvyklá od mala, nic jiného neznají, taky jim to zase tolik nevadí. No, ale to jsem se rozepsala k jinému tématu. Nebo vlastně ani není, v nadpisu není konkrétně uvedeno o kterých zvířatech chci psát.


Stárý blog ještě nevymřel!

25. července 2016 v 17:10 | Dáša H. |  TemaTydne
Začalo to nevinně. Už ani nevím kolik mi mohlo být, možná kolem 8. Narazila jsem na blogy, úplně mě to pohltilo a nedokázala jsem se tomu ubránit. Byly to takové hodně dětské a malé krůčky, ale možná mi to i něco dalo. Když se podívám zpětně, tak vůbec nechápu, jak jsem mohla, hrozná léta. Ale bylo to moderní. Každý blogoval, přidával nesmyslné články s obrázky, okopírované od jiných blogerek, které to okopírovaly jinde a tak dále. Bylo hodně vyjmečné, abyste narazili na blog, kde je převážně vlastní a tvůrčí obsah, možná, že to bylo dobou, nebo jsem jen já špatně hledala, byla jsem dost malá sice jen. Vybavuju si to jako dneska, sedím v našem panelákovém bytě (který je už minulostí) v obýváku u PC, měli jsme počítač na tu dobu poměrně brzo a já mu podlehla, hledala jsem si všechny možné i nemožné tutorialy, abych se naučila spousty nových věcí.

Ukázka z mého starého blogu, nejspíše záhlaví stránky.

Tenhle článek je tak trochu o tom, proč jsem blogovala dříve a co mě k tomu táhlo. Je to o tom, že v minulosti bylo vše jen o jednom, návštěvnosti a debilních článcích.

Tipy a triky // Cesta na dovolenou

24. července 2016 v 21:06 | Dáša H. |  Tipy
Vítám vás u dalšího delšího článku na mém blogu. Dneska na téma CESTOVÁNÍ. Nějak jsem shrnula základní poznatky z cest, jak se na cestu přichystat a tak. Nejsou to nějaké novinky, jen lehké shrnutí, ale někomu se třeba bude líbit. Je to více méně možná spíše pro lidi, co například poletí poprvé, shrnutí největších nutností před cestou. Na konci pro vás mám ještě 5 mých nejdůležitějších věcí na jakoukoliv cestu. Jaké jsou vaše tipy a triky na cestu? Co sebou rádi nosíte a nemůžete zapomenout? Bez čeho se naopak neobejdete? Ráda si přečtu vaše komentáře :)


TAG: Cizí jazyky, co umím // Challenge

20. července 2016 v 17:20 | Dáša H. |  TAG
Pro dnešek další TAG článek. Už asi ani nemá cenu psát, jak se mi tenhle typ článků líbí, takové otevření mého života pro ostatní. Ikdyž mám opravdu ale opravdu velký problém s vyjadřováním, tak při tom popisu to není tak zlé. Když mi dojdou nápady, vždycky to můžu zavřít a pokračovat jinde, což je pro mě opravdu velká výhoda. Když mám o něčem mluvit v reálu, tak to většinou nezvládám. Neumím popsat své pocity, co jak cítím a tak. Proto mám taky občas problém komunikovat s psychologem, ale je pravda, že on je určitě zvyklý. Nejde o to, že bych nechtěla, ale prostě nemám slova, můžu se snažit sebevíc, ale prostě je nenaleznu. A právě tímto typem článků mi přijde, že mi to jde lépe a lépe. Tak snad tím zaboduju i u vás, ikdyž netuším, koho můj život vůbec zajímá. :D

Pro tentokrát tedy přináším článek o tom, jaké umím cizí jazyky, což znamená samozřejmě kromě češtiny. Nebo umím, troufnu si říci, že opravdu umím jen angličtinu, ale s ostatními se taky něco domluvit dá.


Falešný marcipán // Recept

15. července 2016 v 20:33 | Dáša H. |  Tipy
Tak jsem se konečně rozhodla přidat první článek do této nové rubriky. Všeobecně mě vaření a prčení hrozně baví, ještě víc když vím, že tím někomu udělám radost. Proto miluju obzvláště pečení narozeninových dortů, člověk si s nimi může i krásně vyhrát a ukázat tak ostatním, že jsou pro něj vyjmeční.
Do téhle rubriky nebudu přidávat nijak moc často, jen pokud mě napadne nějaký osvědčený recept, který mám opravdu ráda, nebo když narazím na nějaký nový, který bude opravdu pecka. Nechci jsem rvát průměrné obyčejné recepty.

Edit. Omlouvám se za kvalitu fotek, jsou ještě ze starého mobilu.


L'oreál Paris // Casting Sunkiss Tropical // recenze

4. července 2016 v 20:20 | Dáša H. |  Beauty
Tak jsem zase podlehla reklamám a tomu, jak kolem jednoho výrobku chodím v drogerii milionkrát. Měla bych si dát na peneženku zámek a klíč spolknout, někdy si opravdu kupuju snad ty největší kraviny co existují. Ale co už, mám nárok si udělat občas radost (občas = třikrát denně).

Teď jsem ale po jednom z nedávných nákupů byla mile překvapena. No dobře, je více dávný, ale nebyl použit. Koupila jsem si ho ještě před odletem na dovolenou, ale použila poprvé až po příletu.
Myslím, že spoustu z vás to bude znát a třeba jste to už i vyzkoušeli, tak se taky určitě podělte o svůj názor do komentářů, zajímá mě jak to komu vyhovuje, sto lidí sto chutí.


Bulgaria // Best two weeks in my life

2. července 2016 v 18:28 | Dáša H. |  Povidani
Pro začátek trochu aktualit. Nehodlám se nikomu omlouvat za dlouhou nepřítomnost, nesnáším to. Není mou povinností psát blog, tudíž si články můžu psát kdy chci a chodit na jiné blogy taktéž, nesedím u počítače a internetu 24 hodin denně.

Takže aktualitka číslo jedna: Jsem oficiálně student Univerzity Karlovy. Podpisy budu rozdávat později i s fotografií (smích). Vzali mě na můj vysněný obor Farmacie a už jsem i zapsána. Tudíž studentský živote, těš se! Je to pro zatím můj nejlepší výkon v životě, takže z toho mám opravdu velkou nefalšovanou radost. Doufám ale, že se dostanu ještě dál, že za pět let budu jásat nad diplomem v ruce. Uvidíme, je to dlouhá cesta.

V průběhu léta si chci pořídit nový noťas, tudíž bych se potom mohla více věnovat blogu a nějak to tu posílit. Mám v plánu spousty jak letních, tak obyčejných článků a chtěla bych i alespoň trochu pozvednout úroveň a kvalitu blogu. Proto budu i ráda za jakékoliv nápady a připomínky, ať už do komentářů nebo klidně i na mail, kde se o tom můžeme více pobavit. Odpovídat budu i na Instagramu a Snapchatu. Takže se nebojte, budu ráda za každý názor, ať bude jakýkoliv. Blogování mě opravdu chytlo a chtěla bych se mu nadále věnovat.

A teď už k názvu článku. Pojala jsem ho v angličtině, zní mi to více prázdninově, nějak mi to přišlo hezčí.
Byli jsme s přítelem na dva týdny v Bulharsku na naší první společné dovolené. Co k tomu říci? Pecka! Bomba! No, zhodnoťte to sami. :)