"Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové. A poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátele."

9.1.2016 // Myšlenky dne, něco se třeba zlepší

9. ledna 2016 v 18:37 | Dáša H. |  Povidani
Nechci být jen ta, co stojí v koutě.
Dříve než začnete číst. Tento článek je psany na mobilu, berte proto prosím ohledy na nějaké překlepy nebo chybějící háčky či čárky. Dekuju.


Fotka je ze srpna, když jsme si ji pořídili. Roztoumilouše našeho.



Hodně se to zhoršilo, nechci chodit mezi lidi, nechci se s nikým bavit, nejlepší je ležet doma v posteli a koukat s přítelem na filmy. Jenže to je nemožné. Stačí mi škola. Nesnáším jak všichni mluví jeden přes druhého, všude je plno lidí a nikde nemůžete být sami.Je to pro mě horor. Mám školu jako ráda, ráda se učím nové věci, poslouchám ostatní. Jenže bych chtěla mít vyučování jen pro sebe. Mám z lidí okolo sebe strach, nesnesu je. Občas mě hrozně vytáčí jejich problémy, když jim nenapsal. V tu chvíli bych jim nejradši vrazila facku, aby se probrali. Aby si třeba uvědomili, že to nejsou opravdové problémy, že je to jen kravina, v porovnání s tím, co všechno vás může potkat.

Nejsem si jistá, jestli ještě někdy důvěru k lidem získám. Samozřejmě někomu ještě stále věřím, ale to jen mému příteli a me nejlepší kamarádce. Jinak jsem k ostatním lidem odměřená a nevyhledavam jejich společnost. Je to pro mě docela náročné. Na jednu stranu se citim hrozne sama, na stranu druhou nemám potřebu s ostatními komunikovat. Je to jako začarovaný kruh. Můžu jen doufat, že se to zlepší.

Taky nechápu přítele, že mě ještě neopustil, že má pořád nervy na to, se o mě starat. V dobrý den, když se cítím v pořádku, jsem na pohled úplně normální. Směju se, bavím se, umím si udělat legraci a tak. Jenže když to na mě přijde, tak s nikým nemluvím, jsem na každého zla, včetně sebe. Nechci nic dělat ani nic zkoušet. Nic mě nebaví. A přesně stejně ošklivě se chovám i k přítelovi. Nechci to. Miluju ho. Zaslouží si modré z nebe. Je to ten nejlepší člověk. A sice se nedokážu ovládat. A on mě stejně obejme, uloží do postele a dá mi pusu. Protože když si vezmu prášek na uklidnění, většinou potom usnu.Počká teda než se vzbudim. Nic mi nevycita, nemluví o tom. Snaží se, abych já byla v pohodě, na tom záleží nejvíce.

To jsou tedy nějak sepsány me dnešní myšlenky. Nemusíte to číst, nepočítám s tím, jen jsem se chtěla vypsat.

XOXO
 


Komentáře

1 Luna Dark Luna Dark | Web | 9. ledna 2016 v 18:42 | Reagovat

Ten pes je sladkej <3 jinak tyhle skolni problemy znam no, je to hruza :(

2 Georgina Deer Georgina Deer | Web | 9. ledna 2016 v 20:26 | Reagovat

Jojo. Na takové věci mám jediný lék a to je: deka, čaj, sušenky a dobrý film. Prostě si udělat čas a podívat se na filmy. <-- nejlepší lék pro mě.

Věřím že škola je hrozná, ne učení, ale to prostředí, ty lidi... fakt na přez držku.

3 Bells Bells | Web | 9. ledna 2016 v 20:32 | Reagovat

Problémy, které máš, znám úplně stejně dobře, jako texty písniček. Je těžké se s tím vypořádat, protože není žádná dobrá volba. Nemusíš se bát, nejsi v tom sama :)

A teď to neber špatně - ale ráda si přečtu, jaké máš trable a strasti, protože vím, že nejsem sama a vždycky je tu někdo, s kým se můžu o problémy podělit :) Takže ráda spřátelím a budu tvůj blog navštěvovat opravdu moc ráda ^^
xoxo ℬells

4 *Vanilla *Vanilla | Web | 10. ledna 2016 v 10:58 | Reagovat

ten pejsek je dokonalý =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama